Poradna Petra Havlíčka

Na tomto místě máte jedinečnou možnost položit svůj dotaz týkající se zdravého stravování a životního stylu přednímu českému výživovému poradci Petru Havlíčkovi. Vaše otázka bude zodpovězena nejpozději do dvou týdnů. Zeptejte se na to, co vás zajímá, nebo se jen podívejte, na co se ptali naši čtenáři před vámi.

Přísného, ale populárního dietologa s více než dvacetiletou praxí Petra Havlíčka znáte například z pořadu Víte, co jíte. Díky spolupráci s naším portálem máte nyní skvělou příležitost položit Petrovi svou otázku, která souvisí s výživovým poradenstvím, a na kterou dostanete jeho odbornou odpověď. Využijte jí právě teď!

Zeptejte se Petra Havlíčka

ODESLÁNO

25 dotazů, které jste Petrovi už položili

Stal jste se exkluzivním poradcem Aramarku pro oblast zdravějšího stravování, co říkáte na Vitalfood?

Petr odpovídá: Koncept Vitalfood mě zaujal tím, že všechna jídla jsou připravována z čerstvých surovin, což v závodním stravování je jev spíše ojedinělý. Zároveň mě oslovuje to, že jídla mají mít vyvážený poměr živin a přiměřenou energetickou hodnotu. Vidím zde prostor pro další vylepšení receptur tak, aby člověk, který zkonzumuje jídlo z nabídky Vitalfood, byl chuťově uspokojený a zároveň neztratil svoji pracovní výkonnost, jak tomu často bývá po standardních těžkých a tučných jídlech z klasického závodního stravování. Líbí se mi i to, že se nejedná o jídla pro ty, kteří se snaží zhubnout, ale spíše pro ty, kteří se snaží žít zdravě, aktivně a cítit se dobře. Prostě pro ty, kterým na sobě záleží.

x

Ideální stravovací plán pro člověka z kanceláře, případně z lehké výroby neexistuje?

Petr odpovídá: Ideální plán samozřejmě neexistuje, ale zásady ano. Myslím si, že zásady správné výživy u člověka moc nehýbajícího se, všichni známe, neboť se neustále řeší ve všech mediích, včetně bulvárních časopisů. Základem byly, jsou a vždy budou tři hlavní jídla – snídaně, oběd a večeře. Na tato jídla bychom si měli vytvořit dostatek časového prostoru a jíst v klidu, mimo pracovní či jiné zátěžové podněty. Problémem jsou ale u mnohých z nás svačiny. Často na ně zapomínáme anebo jsou mnohdy velmi nekvalitní. A přitom kvalitní svačina udrží naši výkonnost na stabilní úrovni a zároveň je i garancí toho, že se následně u hlavního jídla nepřejíme. Dobrým řešením by mohla být menší obložená bageta, samozřejmě celozrnná a bez kvanta majonézy či jiných tučných pomazánek. Další věc, na kterou zapomínáme je ovoce a zelenina. Ovoce určitě přidejme ke svačinám a zeleninu můžeme přidat prakticky kamkoli. Jen musíme mít stále na paměti, že zelenina není živinově plnohodnotná, tudíž má naše jídlo jen doplňovat, ne být jeho hlavní komponentou.

x

Petře, jak by se měla lišit strava běžného člověka na jaře, od zbylé části roku, abychom snáze překonali jarní únavu?

Petr odpovídá: Pojďme si napřed říci, co to vlastně je „jarní únava“ a proč přichází zrovna v období, kdy bychom se měli začít cítit lépe. Jarní únava je de facto následkem pozdního podzimu a zimy. V tomto období jsou krátké dny, dlouhé noci a minimum přímého slunečního svitu. Tento deficit, především slunce, se značně projevuje na naší náladě, neboť si vytváříme méně hormonů dobré nálady. Také jsme díky špatnému počasí méně motivováni k pohybu. I to se podepisuje na nižší hladině hormonů dobré nálady. K horší náladě přistupuje i horší strava. Není dostatek čerstvých, přirozeně vyprodukovaných potravin, především ovoce a zeleniny. Tím pádem náš organismus dostává i méně látek, přispívajících k optimálnímu fungování našeho organismu – především vitamínů a fytochemikálií s ochranným účinkem. V zimě navíc podvědomě volíme i těžší, energeticky vydatnější stravu. Takže se cítíme celkově unavení a demotivovaní… Takže, jakmile vysvitne sluníčko, okamžitě ven na procházku, na kolo, zaběhat si,… V momentě, kdy se objeví čerstvé, přirozeně vyprodukované potraviny – především ovoce a zelenina, ihned jimi obohaťte svůj jídelníček. Ten také změňte. Opusťte těžká jídla a zaměřte se na přípravu jídel lehčích, jednodušších,… A tak dále, a tak dále. Prostě, změňte svůj životní styl. Jaro je nejvíce motivační. Mnohem více, než Nový rok, kdy si dáváme předsevzetí, která se nám stejně nedaří realizovat.

x

Pracuji v kanceláři, přes den cestuji a najíst se moc nestíhám. Obvykle to doháním večer. Dá se vůbec nastavit nějaký vhodný stravovací režim, který by mi vyhovoval?

Petr odpovídá: Situaci, kterou popisujete, zažívá dennodenně mnoho z nás. Ale to jsme zpět u neúměrně vysoké psychické zátěže, kterou si mnohdy vytváříme sami. Neumíme si stanovit pravidla a priority, nezvládáme time management. Přes den jedeme na vyšší hladině stresových hormonů, které nám tlumí potřebu jídla, a když je nejhůř, odbudeme se nějakým nevhodným nesmyslem. Ale naše tělo má hlad. Proto večer energetický deficit doháníme a často se i nutkavě přejídáme. Naše tělo totiž není hloupé a donutí nás jíst prostřednictvím hormonů, regulujících příjem jídla. Jednoduše, když neadekvátně jíme málo přes den, stoupne nám hladina jednoho hormonu, který zvyšuje chuť k jídlu a večer, když máme klid, tak se díky němu přejíme. Recept, jak se těmto situacím vyhnout, je: vše si naplánovat a připravit se. Vytvořit si pauzy na jídla a jídlo mít připravené. Ale to jsme zpět u plánování a pravidel ☺

x

Nakolik hraje roli ve špatných stravovacích návycích stres? Vy doporučujete poměrně překvapivě, abychom při dlouhodobém stresu nejedli saláty a lehká jídla…

Petr odpovídá: Stres je dnes zaklínadlo všeho. Jsem unavený, může za to stres, jsem nemocný, může za to stres, jím sladkosti, protože jsem ve stresu,… Přestali jsme zvládat psychickou zátěž... Ale co to vlastně je stres? Stres je reakcí organismu na zátěžový podnět, kdy se naše tělo mobilizuje k maximálnímu fyzickému i psychickému výkonu. Rychleji dýcháme, zvyšuje se nám krevní tlak a tep, tonizují se naše svaly a do krve se vyplavuje více energie. Pokud by na podnět následovala reakce ve formě fyzické akce, bylo by vše v pořádku. Ale to se většinou nikdy nestane. Nicméně nás stres unaví, ale jak všichni ví, ve stresu nejsme schopni se najíst kvalitního objemného jídla. A tak se utíkáme ke sladkostem a tučným jídlům. Tedy jídlům s malým objemem a vysokou koncentrací energie. Navíc, opakující se zvýšená hladina stresových hormonů snižuje produkci hormonů dobré nálady. Ale sladkosti, alkohol či cigareta nám jsou schopni na chvíli navodit onen pocit pohody, který zažíváme při vyplavení těchto hormonů. Pokud jde o druhou část dotazu, pak já jsem naopak zastáncem lehčích jídel ve stresových obdobích. Nám na mysli ale jídla lépe stravitelná, jejich menší porce a větší četnost. Nicméně, zeleninové saláty nám žádné zásadní množství energie ani živin neposkytnou, proto nejsou optimálním jídlem v zátěžových situacích. Máme sice pocit, že jsme něco snědli, ale přísun je minimální, takže za chvíli stejně máme hlad a většinu sáhneme stejně po něčem nevhodném…

x

Děláme jako Češi něco ve výživě zásadně špatně, odlišně od třeba jižních národů? Proč nás tak trápí obezita?

Petr odpovídá: My Češi jsme v současné době nejtlustším národem v Evropě a probojovali jsme se na osm místo na světě. Příčin je mnoho, ale daly by se shrnout do tří slov – západní životní styl, anebo chcete-li konzumní způsob života. Stále se ženeme za materiálními hodnotami a zapomínáme sami na sebe. V jídle se odbýváme, nehýbeme se, neodpočíváme se. Jinými slovy, podléháme stresu a špatným náladám a zapomínáme na zážitky. Ty mnohdy vyměňujeme právě za nekvalitní jídlo. Hledáme zázraky, které nás změní bez práce, a neuvědomujeme si, jak vlastně fungujeme a co doopravdy potřebujeme. A výrobci, obchod a služby této situace mnohdy maximálně využívají.

x

Petře, jak by se měla lišit strava běžného člověka na jaře, od zbylé části roku, abychom snáze překonali jarní únavu?

Petr odpovídá: Pojďme si napřed říci, co to vlastně je „jarní únava“ a proč přichází zrovna v období, kdy bychom se měli začít cítit lépe. Jarní únava je de facto následkem pozdního podzimu a zimy. V tomto období jsou krátké dny, dlouhé noci a minimum přímého slunečního svitu. Tento deficit, především slunce, se značně projevuje na naší náladě, neboť si vytváříme méně hormonů dobré nálady. Také jsme díky špatnému počasí méně motivováni k pohybu. I to se podepisuje na nižší hladině hormonů dobré nálady. K horší náladě přistupuje i horší strava. Není dostatek čerstvých, přirozeně vyprodukovaných potravin, především ovoce a zeleniny. Tím pádem náš organismus dostává i méně látek, přispívajících k optimálnímu fungování našeho organismu – především vitamínů a fytochemikálií s ochranným účinkem. V zimě navíc podvědomě volíme i těžší, energeticky vydatnější stravu. Takže se cítíme celkově unavení a demotivovaní… Takže, jakmile vysvitne sluníčko, okamžitě ven na procházku, na kolo, zaběhat si,… V momentě, kdy se objeví čerstvé, přirozeně vyprodukované potraviny – především ovoce a zelenina, ihned jimi obohaťte svůj jídelníček. Ten také změňte. Opusťte těžká jídla a zaměřte se na přípravu jídel lehčích, jednodušších,… A tak dále, a tak dále. Prostě, změňte svůj životní styl. Jaro je nejvíce motivační. Mnohem více, než Nový rok, kdy si dáváme předsevzetí, která se nám stejně nedaří realizovat.

x