TĚSTOVINY

Těstoviny

Těstoviny jsou, dalo by se říct, potravinou starobylou či starodávnou, neboť první zmínky o těstovinách se datují do doby 1.stolení našeho letopočtu. Dle této zmínky je za rodiště těstovin možno považovat Itálii, kde se těstoviny objevily jakou součást jídla z masa a ryb. Další zmínky o těstovinách se objevují později, a to ve století dvanáctém a třináctém. Prapůvodně se těstoviny vyráběly výhradně z pšenice, dnes se běžně setkáváme s těstovinami žitnými, ječnými, kukuřičnými, pohankovými a dalšími, včetně speciálních těstovin, vyrobených z bezlepkové mouky.

Na trhu je dnes celá škála různých typů a druhů těstovin: čerstvé nebo sušené, bezvaječné nebo vaječné, z bílé nebo celozrnné mouky, čisté nebo s příměsemi. Dále si můžeme vybrat mezi plněnými či neplněnými těstovinami. A ještě těch různých tvarů… A aby toho nebylo málo, pak lze těstoviny použít jako přílohu, jako hlavní jídlo, i jako zavářku do polévek. Prostě, chutí, tvarů a barev je dneska každému dle jeho chuti J

Ale jak je to s jejich vhodností či nevhodností těstovin v našem denním běžném stravování? Tak tady zase narazíme. Od naprostého doporučování až po kategorické odmítání. Pravda bude asi zase někde uprostřed (jako vždy). Začněme od hlavní suroviny – tedy od pšenice. Ta je v současnosti plodinou velmi diskutovanou a stále častěji se objevují doporučení její konzumaci výrazně omezit anebo ji zcela z jídelníčku vyloučit. Já sám bych byl v takto striktních doporučeních opatrný, zvláště v době, kdy lze poměrně jednoduchými testy zjistit, zda náš organismus pšenici (respektive obsaženou bílkovinu – lepek) toleruje či nikoli. Pokud ji toleruje, nevidím důvod, proč ji z jídelníčku zcela odstranit. Pokud ji netoleruje, lze pšeničné těstoviny nahradit jejich alternativou, například těstovinami pohankovými či kukuřičnými. Druhým aspektem je obsah rychle stravitelného škrobu (amylopektinu). A zde může být trochu problém. Nadměrná konzumace rychle stravitelných škrobů může být jedním z rizikových faktorů vzniku nadváhy či následně obezity a s ní pak spojených některých metabolických onemocnění. Ale pojďme zase být rozumní. Pokud nám pšenice nedělá problém a nekonzumujeme denně několik porcí potravin, vyrobených z pšenice, pak nevidím důvod, proč si těstoviny nedopřát i několikrát týdně.

Ale pokud už si můžeme a chceme těstoviny dopřávat, velmi záleží na jejich výběru, následné kuchyňské úpravě a kombinaci s dalšími potravinami:

  1. Vybírejte vždy těstoviny kvalitní, vyrobené spíše z tvrdozrnné pšenice, které se tak rychle nerozváří. Vybírejte si i takové těstoviny, které obsahují alespoň 5% vlákniny, nejlépe těstoviny celozrnné – už se dají i jíst J
  2. Těstoviny připravujte zásadně al-dente dle doporučení výrobce. Těstoviny nikdy nerozvářejte, trávení už tak rychle stravitelných škrobů ještě více urychlujete a to nechceme.
  3. Vodu, kterou používáte na vaření těstovin, osolte jen lehce. Soli máme v naší dnešní stravě všichni nadbytek a její přísun bychom tedy měli omezovat.
  4. Nejezte těstoviny samotné anebo jen s dalším zdrojem cukru (například u dětí tak oblíbené těstoviny s kečupem). Vždy se snažte těstoviny kombinovat i s bílkovinou a přiměřeným množstvím tuků (například boloňské těstoviny, připravené z kvalitního, méně tučného masa).
  5. Volte vždy přiměřenou porci těstovin a doplňte trochou čerstvé zeleniny.

Myslím si, že pokud se vám podaří tyto jednoduché zásady aplikovat do svého, celkově nutričně vyváženého a zdravého stravování, které nebude přecpané kvanty výrobků z pšenice (byť celozrnné), pak se jich doopravdy nemusíte bát.