Zimní stravování

zimni_stravovani_600x400

Výživa se neustále přetřásá na všech možných a nemožných místech. Účastníky těchto výživových konferencí jsou nejen odborníci, ale i samozvaní odborníci či absolutní laici. Jedním z témat je i to, zda by měl člověk v zimních měsících nějak výrazněji upravit svoje stravování stejně tak, jak to dělali naši předci, aby se na zimu „obalili“ dostatečnou tukovou izolací a zimy bez úhony přežili. Náš životní styl se však od stylu našich předků velmi liší, takže já osobně vůbec nevidím důvod k tomu, abychom v zimě radikálně měnili svůj jídelníček. A jak bychom se tedy v zimním období měli stravovat?

Proč naši předkové v zimě konzumovali tučnější jídla

Začněme několika fakty. V minulosti byly zimy podstatně silnější a delší. Lidé se i mnohem více pohybovali v nízkých teplotách venku. Méně svítili, a tudíž byl jejich den kratší. I doma daleko méně topili, takže i jejich odpočinkové místo bylo mnohem chladnější. Zároveň nebyly dokonale propracované metody uchovávání potravin a nefungoval ani jejich dovoz, a proto byl jídelníček našich předků v zimních měsících skladebně chudší, ale energeticky často vydatnější, především díky snížené spotřebě ovoce a zeleniny a zároveň zvýšené konzumaci tučnějších pokrmů.

Ale 21. století je zcela jiné. Zimy jsou díky globálnímu oteplování mnohem mírnější a kratší, všichni si pořádně topíme, svítíme, sortiment potravin je stále stejně bohatý a venku se mnohem méně pohybujeme – i ti aktivnější z nás svoje sportovní aktivity, provozované venku, v zimních měsících často tlumí. Proto si myslím, že není důvod, abychom v zimě častěji konzumovali tučnější masa či klobásky a svoje tělo izolovali vůči chladu. Naopak, měli bychom si svůj jídelníček o trochu více hlídat, abychom v zimě zbytečně netloustli, především díky sníženému objemu našeho pohybu a vyššímu objemu stresu, který konce starých a začátky nových roků vždy doprovázejí…

Zároveň je třeba si více hlídat i svoje zdraví, neboť zimy, které jsou v posledních letech charakteristické spíše teplotami kolem nuly nebo lehce nad ní a zároveň vlhké klima, jsou živným prostředím různých onemocnění, především respiračních. Nicméně, pojďme si dát několik tipů na nápoje či potraviny, které nás mohou v případě potřeby prohřát a které chrání i naše zdraví.

Jak si vybrat správný zimní nápoj

Mnoho z nás si myslí, že chceme-li se rychle zahřát, je optimální volbou horký čaj. Ale pozor! Náš trávicí trakt není ovlivňován venkovním prostředím a optimálně funguje při nám všem známé tělesné teplotě. Čím více se tedy teplota konzumovaného jídla či nápoje blíží 37–38 stupňům Celsia, tím je lépe zpracovatelná. Pokud tedy budeme pít nápoje, které budou příliš horké, ubereme svému tělu část energie, kterou má na naše ohřívání, na ochlazení příliš horkého nápoje. Na chvíli sice ucítíme příjemné teplo, které krev z horkého nápoje odvede na povrch těla, aby se ho zbavila. Ale vzápětí se objeví znovu pocit chladu. Naopak chladný nápoj našemu pocitu tepelné pohody vůbec nic nepřidá a navíc nám sebere i spoustu energie na svoje ohřátí na tělesnou teplotu.

Konzumujme proto nápoje teplé, nikoli však horké. A to se netýká jen čajů, ale třeba i polévek či svařeného vína. Horkým nápojem si napřed rozehřejme zkřehlé ruce, počkejme, až bude hrnek či kelímek příjemný na dotyk a teprve pak si jej vypijme. Anebo si myslíte, že kelímek, který sotva udržíte v rukách, jak vás pálí, udělá vašemu trávicímu traktu lépe než téměř spáleným rukám?

Ale nejen teplota nápoje vás může prohřát. Podle tradiční čínské medicíny (TCM) se potraviny dělí na chladivé, hřející či neutrální. Pojďme tedy vybrat i vhodný druh nápoje. Za hřejivé TCM považuje fermentovaný černý čaj, pu-erh, rooibos či zázvorový čaj. Dobrým tipem je i přídavek trochy skořice. Samozřejmě ale do takového čaje, jehož chuť se snese s chutí skořice. Dobře nás prohřeje i vývar z kvalitního masa či zeleniny. A občas i trochu teplého, červeného vína.

Potraviny, které nás prohřejí

Ale nejen teplé nápoje nás mohou ohřát. Existují i další jídla, které v nás mohou vzbudit pocit větší tepelné pohody. Mezi tato jídla patří všechna jídla, která si tepelně upravujeme. Za nejvhodnější suroviny pro přípravu vařených jídel jsou všeobecně považovány následující: obiloviny, luštěniny, brambory, rýže, kořenová zelenina, pórek, cibule, česnek, křen, hovězí či skopové maso a drůbež. Tedy veškeré suroviny, které jsou normálně dostupné a i v minulosti tvořily základ stravování v zimních měsících. V zimních měsících proto na vařená jídla nezapomínejme a konzumujme alespoň jedno teplé jídlo denně. Ale dvě teplá jídla by byla ještě lepší. A co potraviny, které mohou být našimi pomocníky v obraně proti nástrahám zimních měsíců?

Celer má kromě výjimečné chuti i výjimečné složení. Podle tradičního léčitelství a doporučení našich babiček celer obnovuje rovnováhu pohlavních hormonů. Takže, chystáte-li se na jaře počít svého prvního či dalšího potomka, zařaďte si už v zimních měsících pravidelnou konzumaci celeru – ale pozor – syrového! A to nejlépe ve formě šťávy či salátu. Celer prý také zlepšuje naši psychiku, což je v zátěžových zimních měsících obzvláště důležité. Díky vysokému obsahu minerálních látek je celer účinným pomocníkem našeho pufračního systému, který udržuje pH organismu v neutrálních hodnotách.

Ačkoliv nejsem milovníkem hub, stejně musím uznat, že jsou velmi cennou potravinou. Všeobecně můžeme říci, že díky své velmi nízké energetické hodnotě mohou být téměř neomezenou součástí tradičních houbových jídel. Houby jsou ale vydatným zdrojem minerálních látek a stopových prvků. Houby také obsahují řadu dalších, biologicky aktivních látek. Proto jsou pod neustálým zájmem vědců, kteří potvrzují, že některé houby mohou mít výrazné imunomodulační či antikancerogenní působení – například nám všem známá hlíva ústřičná.

Česnek je takovým malým pokladem mezi potravinami a my Češi jsme na svůj tradiční, český česnek velmi hrdí. A právem. Kvalitní, správně vypěstovaný a uskladněný česnek má řadu pozitivních účinků na naše zdraví. Obsahuje látku, zvanou allicin, která posiluje imunitu, působí protizánětlivě a dokonce pomáhá předcházet rakovině. O česneku se dále v lidovém léčitelství traduje, že zlepšuje pružnost našich tepen, zlepšuje činnost trávicího traktu a upravuje složení jeho bakteriální mikroflóry či množí sperma (muži pozor – jestli se chystáte na potomka, nezapomeňte na to, že česnek může být pro vaši partnerku pachově „antikoncepční“, proto pečlivě volte dobu, kdy se česnekem vyživíte.

Podobně zázračnou potravinou, jakou česnek, je i cibule. Té se dokonce přisuzuje ještě více pozitivního působení na naše zdraví. Cibule zlepšuje chod našeho trávicího ústrojí, tlumí stres, podporuje krvetvorbu, pomáhá při léčbě zánětů horních cest dýchacích a celkově zlepšuje obranyschopnost organismu. Cibule má i pozitivní vliv na stav našeho kardiovaskulárního systému, neboť stimuluje produkce HDL (tedy onoho hodného) cholesterolu, který čistí naše cévy od nánosů LDL (tedy zlého) cholesterolu. Zároveň dokáže i mírně snižovat krevní tlak a „ředit“ krev.

Červená řepa a obzvláště syrová šťáva z ní je nesmírně bohatá na množství minerálních látek a stopových prvků. Díky tomu je výborným pomocníkem našeho pufračního systémů při udržování neutrálního vnitřního prostředí (acidobazické rovnováhy) našeho organismu, které je v zimních měsících daleko více pod zásahem látek kyselé povahy. Červená řepa zároveň působí preventivně při udržování dobrého funkčního stavu našeho kardiovaskulárního systému.

Hlávkové zelí, ať už čerstvé či kysané, ale zásadně vždy nevařené (!), je považováno odborníky za jednu z nejcennějších potravin. Zelí totiž není v zimě jen vydatným zdrojem vitamínu C, jak všichni víme či tušíme, ale i zdrojem dalších látek, které mají pozitivní vliv na naše zdraví. O zelí a jeho vlivu na naše zdraví bychom toho mohli napsat několik stran formátu A4. Nicméně, prostorově jsme omezeni, takže zmíním jen ty nejčastější doporučení našich babiček a léčitelů: zelí může pomoci při revmatických onemocněních, ateroskleróze, detoxikaci organismu či léčbě jater. Zelí může být i prevencí nádorového bujení a dokonce nás i trochu omlazuje.

Listová zelenina – v zimě tedy spíše jen čínské zelí. Stejně jako ostatní listová zelenina čínské zelí má minimum kalorií, zato je skvělým zdrojem vitaminů a minerálních látek. Rovněž tak podporuje činnost celého trávicí soustavy.

Zázvor je skvělým podpůrným prostředkem při léčbě běžných nachlazení, odhleňuje organismus. Zázvorový čaj je vynikající prostředek k prohřátí organismu a zlepšení cirkulace. Ale tak jako je tomu se vším – všeho moc škodí a v nadměrném množství Vám způsobí nežádoucí horko v žaludku.

Skořice nejen povzbuzuje chuť k jídlu a pomáhá v organismu pocitově udržovat teplo, ale zároveň odstraňuje zácpu a podporuje trávení.

Sauna – skvělá zimní relaxace

A tak bychom mohli dál a dál pokračovat o dalších, typicky zimních potravinách, které nám v těchto zátěžových měsících pomáhají zůstávat zdraví a fit, nejen fyzicky ale i psychicky. Ale nejen jídlem živ je člověk. I v zimě bychom měli zůstávat fyzicky aktivní a zvolit správnou formu pohybu. V zimě bychom měli odpočívat. A jednou z velmi dobrých relaxačních technik, která je vhodná právě pro chladná obdob roku, je sauna. Klasické finské či infra saunování má vliv na prokrvení organismu, zlepšení cirkulace krve a následné odstranění různých blokád, což se projeví zlepšením celkového fyzického i duševního zdraví. Při saunování dochází k otevření kožních pórů a pocení, a tím se náš organismus i částečně detoxikuje. V zimním, chladném období je prokázaný pozitivní vliv saunování na posílení imunity.